pátek 8. listopadu 2019

Sen: Německo, konec války...



Asi před rokem (2018) se mi zdál sen, nebyl to obyčejný sen, ale takový, jakým říkám, že jsou intenzivní. Tento sen byl na tři díly, bylo zajímavé, že díly byly na přeskáčku, ale při posledním snu jsem pochopil, proč byly přeházené.

1. díl - Běžím lesní pěšinou, někdo mě honí. Cestu znám, je to kousek od naší obce, na konci cesty je silnice. Běžím, na konci cesty není zatáčka vpravo, podél asfaltové silnice jako v reálu, ale vybetonované asi 2 metry široké koryto podél silnice a cca 2 metry hluboké. Je plné odpadků a já se snažím koryto přeskočit, nepřeskočím a spadnu do odpadků (kusy krabic a plastů), napadá mě, že se zde schovám. Sen pokračuje 3. dílem. 

3.díl (byl jako druhý po prvním díle) - Zajali mě vojáci, nejspíš to byli rusové, byla 2. světová válka. Přivázali mě na kovovou postel, hlavou dolů a roztáhli ruce. Matrace byla kovová, takové to odpružené pletivo v rámu (dříve běžné). Mám přes obličej plynovou masku, do které mi pouští plyn. Dusím se, ale těsně, než omdlím, přeruší přívod plynu a nechají mě, abych se vzpamatoval. Takto to stále opakují, vidím od plynové masky kohout a jak s ním ovládají přívod plynu. Dusím se jedovatým plynem. Vidím, jak zarývám prsty do drátěnky, jak křečovitě svírám prsty, jak se mi lámou nehty, obracím se na druhou stranu. Řvu bolestí, jak mě plyn leptá a pálí.

2. díl (poslední) Mám na sobě oblek, stojím ve studiu a mluvím do mikrofonu, vše je přímý přenos do rozhlasu. Mluvím důsledně a fanaticky. Mluvím k lidu, k Německému lidu, aby se nevzdal a bojoval, že vítězství je na dosah. Mluvím fanaticky, ale v hlavě vím, že je konec, že válku jsme prohráli. Rusové jsou ve městě, město je dobyto. "střih snu" Jsem zajat i s rodinou, chystám se zabít (zastřelit) děti!!! V tom se probudím. Proto to přeházení dílů, abych se hned neprobudil.

Druhý den pátrám, kdo byl ten muž, proč plyn, mučení a zabití dětí. Muž byl Paul Joseph Goebbels, ano "TEN" Goebbels, co stál po boku Hitlera. Na Wikipedii se mimo jiné píše, že s manželkou uspali a otrávili šest dětí .....

Stěny v plynových komorách jsou poškrábané od toho, jak se lidi dusili a v agónii strachu a bolesti umírali.


Lásku jim, odpuštění všem...


Odpouštím všem, hlavně těm, co dali příkaz hodit plechovku s kyanidem, těm co to vymysleli i realizovali. Ať si jejich duše uvědomí, co dělali, poučili se z toho a již to příště nedělali.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Opravdu to chceš napsat? :-)