A tak jsem včera požádal o létající sen. Ano, požádal, já když něco "chci", tak o to požádám světelné bytosti, anděli, Boha... a vím, že se to stane. A tak včera večer, když ulehám do postele, jsem požádal o létající sen. Klidně i astrální cestování, které jsem zažil několikrát, ale spokojil bych se i s obyčejným létáním nad městem.
A tak se stalo, ráno mě probudil telefon a já měl ještě v paměti sen. Asi jste zažili mnohokrát, že se vám zdál sen a za chvilku se vám vytratil z hlavy. Zůstala jenom vzpomínka, na něco a nevíte o čem to bylo. Naštěstí telefonát přerušil sen a já si ho mohl zapamatovat a uvědomit.
Ve snu jsem byl v místech kde to znám, to místo je pouze v mé hlavě, ale vím kde jsem a často tam ve snech chodím. Je to ponuré prostředí, ale mě to nevadí, není tam velké nebezpečí. Ale co se dnes stalo, já létal, roztáhl jsem ruce a letěl. Vznášel se i dost daleko od míst, létal nad rozvodněnou řekou, v teplých krajích i nad zamrzlou řekou v Rusku. Proletěl jsem domem, tak, že jsem se ve dveřích a oknech otočil na bok jako letadlo.
Bylo to krásné a já byl (jsem) z toho šťastný. Šťastný ze snu, ale i z toho, že to funguje. Protože stačí si jenom přát a požádat.
Když, už se bavíme o létání, tak si vzpomínám na nedávný sen. V mnoha případech, si ve snu uvědomuji, že je to sen a mohu ho částečně, ale i plně ovládat. Ve snu jsem byl s mojí známou, která se mi líbí a mám o ní zájem (ona zájem nemá a plně to respektuji) a napadlo mě, že bychom mohli spolu létat. Bylo hezké pozorovat mě a ji při letu. Věděl jsem, že mám problém s létáním. A co se stalo? Ona mě držela za ruku a jako malého kluka z lehka táhla za sebou. Nebylo to nucené, spíše pomoc. Ona létala, bez problému a já za ní vysel. Nepadal jsem, či byl velká zátěž a když mě pustila, neletěl jsem moc obratně a rychle, jako ona, ale ani jsem nespadl. Byl jsem jako kluzák, co ho musí tažné letadlo vytáhnout, aby mohlo plachtit.
Jsou to krásné zkušenosti a pohledy. A já moc za ně děkuji.
