Přemýšlel jsem, zda použít slovo Ukrajina-Rusko válka, okupace, zvláštní akce …. A nechal to raději volné, protože jsem nenašel žádné vhodné slovo. Covid nám skončil, mávnutím proutku ve čtvrtek 24. února, kdy Ruská armáda vstoupila na Ukrajinu. Před dvěma lety, ke mně přišla dvě slova „dva roky“. O těchto "dvou letech"" jsem psal v prosinci, samostatný blog.
Takže co se dnes děje, již bylo „naplánováno“ a mělo se to dít. Na politické úrovni roztržka trvala mnoho let a teoreticky by se dalo očekávat, že napětí bude eskalovat. Ale jak je možné, že jsem před dvěma lety věděl, že se něco velkého bude dít?
V mediích, mezi lidmi se mluví nehezky k Rusku. Že Putin je psychicky nemocný, že prý je „osamocený“ díky covidu, nebo, že chce po Ukrajině okupovat další státy. Ale já si to nemyslím a vím, že Putin ví dobře, co dělá a ví, jaké následky za to ponese on a Rusko. A přesto do toho šel. Jedna z mích domněnek, které můj mozek „vymyslel“ 😊 na základě informací, které získal z medií, je ta, že nechce, aby v Ukrajině a jiných blízkých státech, byla Americká armáda, tedy NATO. Ono to dává smysl, americká raketa z Ukrajiny poletí do Ruska cca dvě minuty. Zato, kdyby chtěl Rus zaútočit na Ameriku, jeho raketa by letěla dvacet minut. Takže zde máme jeden důvod, proč nechce Rus Američana u dveří. Prý po rozpadu východního bloku se Rus a Američan domluvili, že území východních států, bude neutrální. A co tu máme? Polsko, Slovensko, Čechy … jsou v NATO. Plně chápu obavu Rusa a radost Američana, nad oficiálním přiblížením se k potencionálnímu nepříteli, a to ještě bez boje.
Mozek vyhodnocuje jen to, co je mu předloženo. Dále mozek bere spíše v potaz negativní vyhodnocení, než to pozitivní. Proto jsem si uvědomil, že naše situace nás učí, jednu velkou věc, a to poslouchat své srdce. To nemyslí, ono ví. Mé srdce hlásí, že Rus nechtěl válku, ale byl donucen do ní jít. Protože šel cestou menšího neštěstí. Umíte si představit, kdyby vyčkával ještě několik měsíců? Američan by se nacpal na Ukrajinu, a to by pak byla válka se vším všudy. Američan chce válku, protože ví, že na ni vydělá. Amerika je ekonomicky v řiti a válkou by si polepšila.
V knize „Můj otec byl MiB“ se píše o Chazarech a jejich „slibu odvety“ Rusku. Chazaři se „rozprchli“ z Ruska do světa a dnes z nich jsou Rothschildové …. a další vládnoucí elita, která tahá za šňůrky loutek v podobě prezidentů, korporací… Tím, že zničí Rusko, získají další moc a prostředky.
Tato „vládnoucí“ elita, není pánem světa, ale je také loutkou dalších entit. Tyto entity nás po tisíce let zneužívají a mají nás jako „ovce“ na maso a energii. Zde jsem zašel asi dál, než jsem chtěl.
Chtěl jsem napsat pohled na celou věc. Není to pohled na problém, toto není problém, ale další „úkol“ ve škole života. Dnes v noci jsem si uvědomil, že se s tímto „systémem“ nedá bojovat silou, násilím, tak jak to dělá on. Protože bychom se dostali na stejnou úroveň, jako on. Je třeba bojovat srdcem, Láskou, odpuštěním. Milovat a odpouštět, neznamená to, že si necháme vše líbit, ale nebudeme násilí oplácet, pouze se bránit, vykrývat „úder“, ukročit bokem a nechat energii protivníka projít „za nás“.
