Máme doma, no spíše u domu a občas i v domě kocoura, jmenuje s Bárt. Před lety, nám odešla, ano přímo, odešla do lesa naše kočka Bára a již se nevrátila. Říká se, že kočky neumírají doma, ale "vytratí" se, aby umřely a jejich tělo nehnilo u domu. Přál jsem si opět kočku u domu a jednoho dne se tak stalo. Děti přinesly domů kotě.
Bárt je kocour, co stále mňouká, když má hlad, když chce domů, když je v domě, když chce hladit, když jí a má plnou tlamu :-) A také se plete pod nohy, jdu po schodech a on si stoupne pod nohu, těsně než došlápnu na schod. No, nezabili byste ho? :-) A nebo máte plné ruce nákupu a on se otírá o nohy. Jsou to někdy nepříjemné chvíle, ale ALE ALE... Můj životní názor je ten, že nic špatného se neděje, jenom to v danou chvíli špatně vidíme a tím pádem i chápeme. A tak se od Bárta učím. Představte si, že jste Bárt a nebo vaše domácí zvířátko (děti, manžel/ka) a já (Vy) Bůh :-) A hned to vypadá jinak a zapadá to do sebe lépe. Vy se chcete otřít o nohu, protože vítáte svého pána, kterého milujete. Ale on vás nakopl. PROČ MĚ, ZROVNA MĚ NAKOPL!!!? Z pohledu kočky jsem ji nakopl, šlápl na ní či odehnal. Ale já na ni šlápl nedopatřením, odehnal proto, že ji hrozilo nebezpečí. A nebo dávám do misky granule, vy se hned hrnete a granule se rozsypou. Kdyby jste počkali, byla by miska plná, teď je jí jenom půl a zbytek rozházen po okolí a musíte pracně granule hledat.
To samé se žábou na silnici. Zastavíte autem u ní, vezměte jí do ruky a políbíte. Pokud se z ní stane krásná princezna či princ, máte vyhráno. Pokud zůstane stále žábou a vy máte hořko na jazyku z francouzského polibku, tak žábu odnesete vedle vozovky, aby se jí nic nestalo a odložíte. Co se vlastně dělo v hlavě žáby? Žába se bála, přišel přeci velký predátor, co mě chtěl sežrat, já musela bojovat a nakonec se z toho dostal :-) A takto někdy vidíme pomoc Boha, Andělů, ale i přátel a cizích lidí, kteří to s námi myslí dobře.
Jsme Bárt, co ho Bůh bezdůvodně nakopne......
Žádné komentáře:
Okomentovat
Opravdu to chceš napsat? :-)