Pozdrav dne

Mnoho, ano, mnoho, možná 20 let, možná více či méně let, ale to je jedno, zdravím den. Ano, zdravím den, prostě ráno když vstanu, udělám ranní očistu a přesunu se do kuchyně, kde se napiji čisté vody a po/zdravím den. No, abych se přiznal, občas na to zapomenu, občas si na to vzpomenu až v autě při cestě do města. Ale to je jedno. Nedělám to z povinnosti, ale protože chci. Chci pozdravit, chci poděkovat a chci říci, že jsem šťastný.

Dobré jitro a krásný den,
přeji sobě, Tobě, pane Bože, všem a všemu,
nechť dnešní den je krásný a šťastný,
nechť lidé se mají rádi, jsou na sebe slušní a ohleduplní.

Jsem šťastný a zdravý,
bohatý a úspěšný,
umím uživit svou rodina a celá rodina se máme rádi,
milujeme se a respektujeme.

Děkuji Ti, pane Bože, za to, že jsem šťastný, děkuji Ti za vše,
děkuji, za to že jsi.
Děkuji všem a všemu.
Děkuji sobě.
Děkuji nám.

Je to malé, ale je to mé a vystihuje to vše, co cítím. Tuto modlitbu jsem si sám vytvořil, už ani nevím jak a kdy. Prostě tu je se mnou a je mou součástí.

Je zajímavé, když ji odříkám od srdce, tak se mi v životě více daří. Jako by to bylo kouzelné slovo, formule, co ti otevře dveře s pokladem. Jsem živnostník a vidím to na práci.

Bylo by hezké, aby každý z nás měl svou modlitbu, říkanku, která nám připomene to, co bychom chtěli. Ano, svou a ne tu mou, nevadí mi, že ji bude někdo používat, ale tato je pro mě a mé přání. Každý má svá originální přání a tak by si měl "složit" tu svojí modlitbičku :-)