Duše a tělo

Duše a tělo:

V mém okolí a vy, také jistě máte někoho, kdo je nemocný, smutný, zklamaný, no prostě se mu nedaří podle toho, jak by on sám chtěl. Stěžuje si na něco a porovnává to s jinými lidmi, kterým se daří. Mnohokrát jsem na tyto lidi myslel a vyvstala ve mně odpověď, respektive otázka pro mou duši :-)

A tak mě napadlo se o tyto rozhovory s mojí duší s vámi podělit. Na rovinu se přiznávám, že jsem blbý na češtinu, za což se předem omlouvám a děkuji Googlu či tomu, co mi automaticky podtrhává slova červeně :-)

Již delší dobu mi při paranoidním rozhovoru :-) s duší (ego, rozdvojená osobnost, parazitující duše….) vyvstává otázka: Jak a proč se nám to, co prožíváme děje?

Země je krásné místo, je dokonalá je zde vše, co potřebujeme. A teď začnete polemizovat o tom špatném - ale co války, hladomor a smrt. Je smutné, že vás hned napadne toto a ne - Láska, smích, štěstí… No to je teď jedno. Země je dokonalá díku tomu, že je zde vše, ano i smrt, války a hladomor, ano i nemoci i ty nejhorší. Duše je tu, aby získala zkušenosti a mohla se více rozvíjet. Ano, jsme tu, tedy ne my, ale naše duše je tu na zkušenou. Naše tělo je jako automobil a duše řidič. Než nasedneme do auta musíme získat základní dovednosti řízení. Nebudu se zde rozepisovat, jak jsme se učili chodit, jezdit na tříkolce, kole…. Prostě už máme řidičský průkaz a sedíme v autě, v našem fyzickém těle. Jezdíme nejdříve pomalinku, poznáváme auto, a když už je z nás šikovný řidič, změníme auto, a hele bouračka, auto jde do šrotu či k automechanikovi na opravu. No nic, pořídíme si nové auto. A takto to vidím já s lidskou duší a reinkarnací. Ha, je tu slovo reinkarnace. Nebojte se ho a klidně myslete na nové auto :-), teď jsem vám malinko odpověděl, jak je to vlastně s tou duší. Pokud to budu malinko více rozebírat, rád bych se vrátil ke zkušenostem a jejich získávání. Vzpomínáte na dětství, kdy vám rodiče říkávali "nesahej do té zásuvky, je tam elektřina a může tě to zabít!" Co je vlastně elektřina, která nás může zabít? Ano, věříme rodičům, mají pravdu, je tam něco, co je nebezpečné, ale ALE ALE ALE. Ale nám říká, VYZKOUŠEJ TO!, přesvědč se, zda mají rodiče pravdu či ne. Jak rodiče zjistili, že v zásuvce je nějaký proud, který ti může ublížit? Jak se tam vlastně dostal a jak v těch drátech vlastně žije? V mládí je každé tělo nesmrtelné, nebojíme se a riskujeme, a proto je naše zvědavost větší než strach. A máme tu hřebík a zásuvku. Já tu elektriku tím hřebíkem vyšťourám, aby se mi ukázala. A již máme první zkušenost. Není to krásné, že na vlastí tělo víme, co je elektřina? :-) Kdybychom celý život jedli jenom med a okolí nám říkalo, že med je sladký, nevěděli bychom, co je sladké,  ale máme zde citrón, který nám hned po zakousnutí řekne, co je sladké a co ne. A takto bych mohl pokračovat.

Celý(é) život(y) se učíme a získáváme zkušenosti. A co bude dál, až budeme vše vědět? No to sám nevím, ale domnívám se, že budeme pomáhat druhým. Možná z našich duší budou andělé, strážní andělé, kteří nám včas přijdou na pomoc anebo pomohou při rozhodování. Ano, andělé jsou. Já je nevidím, neslyším, necítím, ale věřím, že zde jsou. S nadsázkou a s humorem říkávám, že můj anděl/andělé strážní jsou trpěliví a skvělí. :-)